Novinky: Novy druh v galerii : Calumma parsonii a Bradypodion pumilum

Terárium

Kompletní stavba terária

Velikost a tvar

Toto kritérium jsem uvedl záměrně jako první, protože až na něm závisí, z čeho se rozhodnete terárium stavět. Velikost samozřejmě určíme podle potřeb a způsobu života daného zvířete,ovšem s jednou výjimkou a tou jsou větší hadí. Zde nedoporučuji držet se informací v literatuře, obzvlášť co se týče závislosti délky terária na délce hada. Mějte také na paměti, že některá zvířata jsou ve větších prostorech agresivnější či stresovaná. Pokud chcete chovat více zvířat stejného druhu, pak na každého jedince byste měli zvětšit prostor zhruba o 25 %, což je však spíše orientační údaj.

Tvar by měl být hlavně účelný - dbejte na to, aby se z pěkného doplňku místnosti nestalo místo živoření frustrovaného zvířete. Proto atypická terária na míru používejte pouze v případě chovu malých zvířat, rozhodně se zde neřiďte obsahem plochy dna. Nikdy nestavějte terárium pro mladá zvířata s tím, že „až vyroste, postavíte nové" - pokud se ke stavbě pak vůbec dostanete, bude zbytečně drahá.


Materiál pro výrobu

Nejčastěji používané materiály u nás jsou sklo, různé dřevotřískové (OSB) desky a jejich vzájemné kombinace. Samozřejmě lze také postavit ubikaci zděnou, což je obzvlášť vhodné pro chov krokodýlů (pokud se nerozhodneme rovnou pro skleník). První variantou je vyrobit terárium slepením skel pomocí silikonu, ovšem to je vhodné jen pro menší a středně velké nádrže. Z vlastní zkušenosti nedoporučuji stavět celoskleněná (lepená) terária, kde stěny mají větší rozměry než 150*100 u 5 mm silného skla. Pokud trváte na velké skleněné nádrži, pak je vhodné použít železnou konstrukci, kde už nejste limitováni velikostí. Další možností je pak voděvzdorná dřevotříska, která sice není tak pěkná na pohled, rozhodne je však z praktického hlediska vhodnější - umožňuje snadné úpravy.

Můj známý si ji nemůže vynachválit pro chov leguánů zelených. Právě díky jednoduché montáži prostorových prvků na stěny či strop, jsou terária z těchto desek vhodná hlavně pro druhy vyžadující hodně prostoru pro šplh. Poslední druh ubikace, který bych rád zmínil, jsou zděné nádrže. Tento typ je zvláště vhodný pro terária s větší vodní plochou. Samotná stavba není nic složitého, většinou sestává celá nádrž z nižší zídky a železné konstrukce na umístění skla. Při samotném výběru berte v úvahu nejen hmotnost zvířete, ale také jeho způsob života, abyste předešli možnému ničení terária, což platí hlavně pro dřevotřísku.


Větrání a otvírání

Po výběru vhodného materiálu je třeba vyřešit tyto důležité prvky každého terária. U větrání je třeba zajistit cirkulaci vzduchu, ovšem pouze do té míry, aby nevznikal průvan. Nejčastěji používáme dvě větrací mřížky. Dolní z nich pak vstupuje chladnější vzduch a z horní naopak vystupuje vzduch teplejší, ovšem je třeba si ohlídat, aby neunikalo příliš mnoho teplého vzduchu, což by zbytečně zvyšovalo potřebu vytápění. Spodní mřížka (pletivo) je také vhodná k vedení kabelů. Co se týče otvírání, asi nejvhodnější u většiny nádrží je použití posuvného skla. Lišty můžeme umístit nad větrací mřížku, nikdy však přímo na dno, protože substrát by nám kolejničky velice rychle zanesl. Do nižších nádrží můžete jednoduše přistupovat shora - pokud do nich takto máte snadný přistup, je to asi nejvhodnější vzhledem k čištění a údržbě terária. Tento typ je užívaný hlavně u nádrží pro pozemní ještěry či menší druhy krokodýlů.

Více se o větrání a otvírání zmíním v popisu samotné stavby.


Podklad pro terárium

Jestli jste zvolili jako materiál sklo a vaše terárium má mít větší rozměry, je třeba zajistit mu vhodný podklad. Větší terária jsou většinou umístěna na kovových stojanech vyrobených na míru, ale pokud chcete mít nádrž například přístupnou shora nebo vám nevadí, že je nízko, je vhodné vyrobit si jednoduchý podklad. Ten tvoří dřevotřísková deska s mírně většími rozměry než samotné dno, na které je minimálně po obvodu a uprostřed umístěn polystyrén se stejnou výškou, aby nehrozilo zlomení skla. Dřevotřískovou desku pak umístíme na vhodné nosné prvky, např. masivní trámky. Kvůli možnosti přesunu nedoporučuji umísťovat desku rovnou na zem. Dřevotřísková terária můžeme v případě potřeby stavět rovnou na zem.


Stavba

Jako první si popíšeme stavbu skleněného lepeného terária:

K sestavení lepeného terária budeme potřebovat aplikační pistoli a příslušný akvaristický silikon.

Sklo důkladně očistíme od nečistot a mastnoty a lepíme tak, že nejprve přilepíme zadní a některou z bočních stěn, které k sobě přilnou a budou držet bez přidržování okamžitě, ovšem u větších nádrží je třeba dát pozor na "rozjíždění" a různé posuvy. Proto se u větších a velkých terárií neobejdete bez pomocníka čí šikovně umístěných jeklů. Při aplikaci silikonu je třeba myslet na to, že stačí nanést velice úzký proužek, aby se zabránilo jeho následnému vytlačení a ušpinění skla. Množství silikonu je hlavně důležité pro přesnou polohu skel, obvykle se na něj počítá l mm, takže jeho vetší množství může způsobit, že některá stěna nám bude přesahovat (což ale není vzhledem k vlastnostem silikonu nijak tragické, pokud je alespoň polovinou sklo na podkladu). Zarovnat vytlačený silikon můžeme hadříkem namočeným v mýdlově vodě.

Větrací mřížku či kolejnice přilepíme stejně, případné lze k lepení těchto prvků použít také univerzální chemoprén.

Nezapomínáme krátce po dokončení zkontrolovat, zda nám někde sklo či jiná část trochu nesklouzla. Není třeba snad zmiňovat, že chybu v provedení lepeného terária lze později opravit jen těžko, proto doporučuji dobře rozmyslet umístění např. výhřevných lamp a tedy místa pro vedení kabelů atd. V případě, že chcete použít skla vaší stávající nádrže či chcete opravdu přestavět už terárium slepené, je vhodné k tomuto účelu použít obyčejnou žiletku, která celkem bez problému skla oddělí. V obchodech prodávaný odstraňovač silikonu je spíše využitelný pro očištění skel před opětovným lepením. Skleněná terária nemají v podstatě žádnou tepelnou izolaci, proto bychom měli, hlavně u větších nádrží, umístit za zadní a boční stěny desku shodných rozměrů, kterou stejné můžeme zevnitř překrýt dekorativní zadní stěnou atd.


Terária z dřevotřískových desek...

...jsou na montáž o něco snazší, hlavně díky menší váze a snadnějšímu způsobu sestavení. Zde použijeme nejlépe šrouby, které skrz jednu provrtanou desku zašroubujeme do navrtané desky druhé. Nezapomeneme použít podložky. Spodní kolejnici můžeme přilepit na vhodně umístěnou líštu, pod kterou je např. větrací mřížka.

K lepení kolejnicí zde nepoužíváme silikon, ale nejlépe jíž zmiňovaný chemoprén. U nádrží větších rozměrů si nepochybně všimnete mezery mezi deskami, zejména mezi dnem a zadní stěnou. Tu doporučuji utěsnit silikonem či tmelem, aby tam nemohla zatékat vysrážená voda. Přestože OSB desky vodě odolávají, je vhodné použít na dno bazénovou fólii, která poslouží hlavně snadnějšímu úklidu.


Stavba skleněného terária v kovovém rámu...

...je asi nejzdlouhavější, protože většina z nás si nosnou kostru svařovat doma nebude.

Nejdříve opatříme hutný materiál, tedy kovové jekly tvaru L. Pokud má být terárium větší než dveře místnosti, ve které bude umístěno, nezbude nic jiného, než si jej nechat svařit na místě. Při projektování je vhodné počítat rovnou s přivařením stojanů.

Celou konstrukci opatříme nátěrem proti rezavění a to alespoň 2 vrstvami základové barvy, kterou následně přetřeme námi zvolenou barvou. Samotná skla umístíme a připevníme pomocí silikonu či vhodného tmelu, avšak nakonec spáry uvnitř stejně utěsníme silikonem.

Pro tento druh nádrže můžeme použít nejlépe dveře na panty. Pod a nad teráriem nám vzniká prostor, který můžeme vzhledem k pevnosti této konstrukce využít, např. pro umístění jiného menšího terária.


Řešení otevírání

Při výběru druhu otevírání uvažujeme tak, aby jsme otevřením terária co nejméně rušili zvířata a nevytvářeli průvan.

Proto je důležité správně zvolit umístění dvířek či posuvných skel. Nikdy neumísťujte dveře k místu, kam plánujete vytvořit zvířeti úkryt či místo na odpočinek.

První variantou, kterou jsem už popisoval, jsou posuvná skla umístěná ve dvou kolejničkách, což je řešení vhodné také pro větší nádrže.K sehnání jsou běžně umělohmotné kolejnice pro sklo 4 mm. Horní kolejnice je o trošku hlubší, aby jsme sklo mohli zasadit a také později vyjmout. Na samotné sklo můžeme silikonem nalepit koupené držadlo, kterých je v obchodech velký výběr. Tento druh otvírání nepoužijeme u terária pro větší hady či ještěry, ať už z bezpečnostních důvodů (např. při krmení), tak kvůli naléhání zvířete na sklo, které by tlak nevydrželo. Hlavně hadi jsou velmi schopní, co se týče hledání slabých a pohyblivých částí své nádrže.

Vhodnou variantou jsou proto jednokřídlé otvírací dveře. Protože bychom se marně snažili je dokonale izolovat ze stran, můžeme je naopak použít jako větrání, pokud necháme mezí nimi a rámem mezeru, ne však větší než 4 mm. Stejně jako u kolejnic a posuvného skla musí být dvířka umístěná o něco výš, než je spodní část rámu, aby se ven nesypal substrát. K zajištění můžeme použít klasický zámeček či kličku.

Tabulka porovnává různé typy terária o rozměru 160*100*100x0,5 cm bez přední či vrchní steny. Orientační ceny materiálu
Materiál Cena
(průměr)
Vhodné pro: Pracnost výroby:
Sklo 3000 Kč Malé a menší hady a ještěry, leguány. Středně náročná, nutný pomocník.
OSB deska 1400 Kč Menši hady, nehrabavé ještěry, leguány. Málo náročná.
Sklo v rámu 3600 Kč Větší hady a ještěry, mladé varany. Více náročná, nutný pomocník.

 

Zadní stěna

Vhodně vybudovaná zadní stěna nemusí být jen velíce pěkným doplňkem našeho terária. Může zvířatům poskytnout dodatečný prostor a úkryty, je možné pod ní vést elektrické kabely či na ní pěstovat rostliny, které by nám např. zničili naši terestričtí ještěři.

 

Protože možností, postupů a kombinací na její výrobu je nepřeberné množství, ukážeme si alespoň nejčastější z nich:

  • Opískování

  • Patří k velmi často užívaným druhům úpravy zadní stěny, protože je nenáročné a ve výsledku i velmi pěkné.

    Při užití vhodného lepidla je možné užití i ve vlhkých teráriích, nicméně nevýhodou zůstává poměrně nízká odolnost, resp. otěruvzdornost, proto ji volíme spíše jako okrasu do terárií se zvířaty, která ji nebudou namáhat.

    Samotná výroba je snadná, spíše záleží na přípravě vhodného lepidla a materiálu. Písek by měl být jemný, křemičitý, případně zbavený nečistot. Jako lepidlo můžeme použít např. Herkules, ale vzhledem k jeho rozpustnosti ve vlhku doporučuji u vlhkých terárií použít nerozpustné lepidlo. Další možností je použítí vodou ředitelného netoxického latexu (běžně k sehnání), silikonového kaučuku, lepidla na obklady či kombinaci sádry s lepidlem.

    Sklo je během lepení samozřejmě položené. Po důkladném proschnutí bychom měli přetřít celou stěnu bezbarvým lakem, abychom zajistili větší soudržnost. Zmiňovaný lak musí být netoxický, takže nejvhodnější je použití laku na dětské hračky.

  • Členitá zadní stěna

      Vytvořením určitého zvrásnění na zadní stěně dosáhneme nejen velmi působivého vzhledu, ale také umožníme zvířatům (alespoň těm malým) využít další prostor. Právě na to bychom se měli zaměřit, aby alespoň část naší zadní stěny mohl živočich využívat, tedy samozřejmě pokud se nejedná pouze o dekoraci.

      V podstatě máme na výběr z několika možných postupů. Jako nejdůležitější bych zmínil využití klasických polystyrénových desek, pletiva s vhodnou výplní, obkladových tmelů a konečně polyuretanové pěny.

      Nejjednodušší výroba členitější zadní stěny spočívá v prostém polepení kusy kůry, břidlice atp., které lepíme např. silikonovým lepidlem. Materiál musí být sterilní, obzvlášť s kůrou si často do terária přeneseme nevítané hosty. Také údržba je poměrně náročná.

    • Použít polystyrén...
    • ... můžeme v teráriích s takovými zvířaty, která jej nezničí svou aktivitou (např. leguán zelený atp.).Často se používá kombinace polystyrénu a opískování. V takovém případě se na sklo ještě před opískováním lepí kousky či pruhy polystyrenu, který se poté opískuje spolu se sklem.

      Polystyrén může také tvořit celou zadní stenu - v takovém případě stačí desku oříznout na rozměr o něco menší než naše zadní stěna a vytvarovat (vyřezat, vyleptat...) reliéf s požadovanou členitostí.

      Vhodné je poté celou skálu přetřít nezávadným epoxydem, do kterého můžeme ještě před vytvrzením přidávat písek či do připraveným děr i menší kamínky.

    • Jestliže nám nevyhovuje použití polystyrénu, můžeme vytvořit zadní stěnu použitím pletiva, které následně obalíme či vyplníme materiálem podle našich požadavků.
    • Pletivo by mělo mít malá oka (např. pletivo na králíkárny), aby plnící materiál držel a aby bylo možné stěnu natvarovat.

      Jako základ můžeme použít již několikrát zmiňovanou OSB desku. Výsledný tvar pletiva zalijeme připravenou hmotou.

      Používá se Často směs sádry a lepidel, spárovací hmota nebo cementový beton. Při použití těžkých materiálů je vhodné stenu zevnitř ještě před zalitím vyztužit. Také váha bude značná, proto netvořte vetší převisy bez plné vnitřní výztuže. Důležitá je také možnost tónování materiálů barvami. Když je stená zalitá a plně ztvrdlá, opatříme ji opět nátěry bezbarvého laku čí epoxydu, případně ji ještě před tím můžeme také opískovat.

    • Jako další možnost jsem zvolil poměrně diskutovanou polyuretanovou pěnu.
    • Jedná se o rozpínavou a velmi dobře přilnavou montážní pěnu, která po vyzrání vytváří na povrchu jakousi slupku.

      Mezi nevýhody patří poměrně malá odolnost (u větších zvířat) a v případě porušení i nevhodnost do vlhka. Výsledek je však pěkný a působí velmi zajímavě.

      Pokud se tedy rozhodnete použít polyuretanovou pěnu, postupujte následovně:

      Připravte si desku, na kterou pěnu aplikujete. Pozor, nepoužívejte polystyrén, pěna na něm nedrží!

      Povrch očistěte a mírně navlhčete viz. pokyny výrobce.

      Pěnu zpočátku tvarovat moc nemůžete, proto se pokuste vytvářet reliéf již pouhým nanášením. Rozhodně si chraňte očí i ruce, protože dostat pěnu jen z potřísněných nástrojů není vůbec snadné. Podle výrobce zraje vrstva silná 5 cm cca 3 hodiny.

      Po dokončení můžete na stěnu aplikovat stejné konečné úpravy jako na předešlé typy.

      Poté je nutné nechat výsledek důkladně vyčichnout.

      Užitím této pěny lze vytvořit také pěkné "dekorativní skály", pro které také je možná vhodnější.

  • Obklady stěn

  • Velice pěkné, trvalé a v podstatě nezničitelné jsou obklady stěn vhodnou dlažbou.

    V obchodech je k sehnání velké množství dlažeb imitujících kameny všemožných barev i skladeb, včetně plastických obkladů. Do terária pak většinou připadá v úvahu jen několik z nich, protože cena, příp. hmotnost, je pro nás nevhodná. Samotný obklad není náročný, protože většina z nás se spokojí s mezerou někde u konce stěny, než aby si nechávala dlažbu řezat.

    K lepení potřebujeme obyčejné lepidlo na obklady a můžeme také přikoupit spárovací hmotu. Penetrační nátěr potřebovat nebudeme. Pokud lepíme na sklo, je nejlepší polepit si povrch napřed místy silikonem doplněným o různé částečky (nebo i čistým), aby se lepidlo na hladký povrch chytlo. Lepidlo bychom před samotným lepením měli „pročesat", tedy alespoň trochu pravidelně jej rozbrázdit.

    Spáry neděláme příliš velké, ale kvůli pohyblivosti obkladu je ani zcela nevynecháváme. Po vytvrzení lepidla, případně také spárovací hmoty, několikrát celou stěnu opláchněte.

  • Velká skalnatá stěna

  • I když v podstatě skalní stěnu můžete vytvořit kombinací jíž zmíněných postupů, rád bych zde uvedl ještě jeden. Osvědčil se mí v nádrži pro V. niloticus, avšak nutno poznamenat, že nikoli bez údržby.

    Princip spočívá v sestavení celé kostry stěny ze silné OSB desky a následné úpravě povrchu. Tvorba jeskyní, převisů a výběžků je pak pouhou kombinací různě otočených otevřených tvarů.

    Pro zajištění stability velké stěny, je vhodné vytvořit podél celé délky stěny ve spodní části jeskyni, vytvořenou vlastně kvádrem otevřeným k přední stěně. Tím vytvoříme i velmi vhodný úkryt.

    Další převisy budujeme pouhým přimontováním na stěnu, samozřejmě pro všechna větší zvířata jistíme každý převis zespoda vzpěrami, které mohou zároveň tvořit vertikální překážky atp.

    Když už jsme dokončili konstrukci z OSB desek, vytvoříme povrch v závislosti na stabilitě a pevnosti naší konstrukce. Celou stěnu vždy jistíme háčky za zadní stěnu, případně jinou nepohyblivou část konstrukce terária.


Osvětlení a teplo

Zdroje tepla jsou samozřejmou součástí terárií, ovšem pro různá zvířata se hodí různé způsoby vyhřívání.

Nejvhodnější je často použít lampu s vhodným krytem a doplnit ji o příslušnou bodovou žárovku. Pokud chceme přirozenější cestu, použijeme tolik oblíbený květináč. Na jeho dně vyvrtáme otvor tak velký, abychom mohli prostrčit objímku. Při zavěšení dbáme hlavně na to, aby byl kabel zajištěný proti poškození zvířetem.

Další možnost je použít výhřevný kámen či jiná podobná topná tělesa. Ten se dá snadno opatřit na burzách či v obchodech. Je vhodný pro zemní nešplhavé živočichy či želvy, rozhodně jej nekupujeme pro leguány, chameleóny a jiné stromové ještěry. Pro tato zvířata je kámen naprosto nevhodný, už jen proto, že nutnost vyhřívat se na zemi je pro ně značně stresující. Topné kameny doporučuji používat spíše jen jako doplněk, ne jako plnohodnotný zdroj tepla.

Pro stromové hady je nejlepší alternativou použití topného kabelu, který zabudujeme do zadní stěny, kůry nebo větví. Nejdůležitější je u všech druhů tepelných zdrojů zajistit, aby se zvíře nemohlo spálit. Plazi totiž neregistrují, že si pálí kůži o povrch žárovky. K zabezpečení můžeme použít „klec" či mříž z pletiva, kterou žárovku překryjeme.

Tepelné zdroje rozmísťujeme tak, abychom vytvořili jedno hlavní vyhřívací místo s nejvyšší teplotou. Terárium by mělo poskytovat rozmezí teplot, aby melo zvíře možnost výběru.

Přídavné osvětlení není u většiny plazů nutné - UV zářivka v kombinaci s jednou lampou zajišťují dostatečné osvětlení. Pokud chceme našim jesterům dopřát světlo, můžeme použít klasické zářivky. Hadi však vaši snahu o prosvětlení svého terária neocení. Užitečnou koupí budou jistě spínací hodiny, u více terárií jsou prakticky nutností.


Stabilita větví

Nezbytností každé nádrže pro velké plazy je stabilita vnitřních prvků.

Ta se u složitých konstrukcí z větví někdy zajišťuje poměrné těžko. U lepených skleněných nádrží je zapření velkých větví mezi stěny samozřejmé nevhodné - jedna strana větve by měla mít podpěru jinde.

K tomu můžeme použít napevno přimontovaný pařez či kus větve. Toho docílíme tak, že na dně leží OSB deska překrytá fólií, ke které je kořen zespodu přišroubován. Tím můžeme vytvořit opěrné body pro větší konstrukce.

Jestliže nám nevyhovuje použití OSB desky, můžeme použít kovovou konstrukci. Její tvar je takový, aby na dně terária byla co nejblíže okrajům, takže většinou půjde o obdélník. Uvnitř obdélníku libovolně přiděláme podélné či svislé příčky. Pod fólií nebude konstrukce vidět a větve můžeme o příčky přes fólii bezpečně zapřít. Podobně můžeme použít trojrozměrný kovový rám, který umístíme do nádrže a veškeré větve k němu připevníme.

U malých skleněných terárií se nemusíte bát zdánlivě těžké větve zapřít - silikon je pružný a pevný dost, což poznáte, až budete chtít terárium někdy rozebrat.


Substrát

Pokud váš plaz nemusí mít v teráriu konkrétní substrát, máte na výběr z několika možností. Špatně zvolený substrát může, hlavně u hadů, vést k ohrožení zdraví.

Pokud vám jde spíš než o vzhled o praktičnost, pak bez váhaní volte novinový papír. Je v podstatě zdarma, sterilní, snadno se kontroluje a hlavně mění.

Do skalnatého terária můžete použít jako podklad kamínky či štěrk, ale jejich údržba je velmi komplikovaná.

Jemný písek je jako substrát vhodný a dekorativní, nicméně je také dražší. Pro hady není jemný písek nebo piliny příliš vhodný, protože ulovená kořist je většinou pozřena spolu s malým množstvím substrátu, což může vyvolat závažné zdravotní problémy. Písek může být hrubší či smíšený se štěrkem.

Ať už chcete použít jakýkoli substrát, vřele doporučuji užití bazénové fólie, kterou jsem zmiňoval už minule.


Rostliny v teráriu

Ačkoli umístění rostlin do terária není nezbytné (u chameleonů ano - pozn. Sanchez) a někdy ani žádoucí, je takové terárium na pohled o mnoho atraktivnější než nádrž jen s pískem a větví.

O rostliny jsou v podstatě ochuzeni všichni majitelé větších ještěrů a hadů, kteří je buď okoušou nebo rozdrápají, v případě užíváme alespoň rostliny umělé a dostatečně silné {resp. velké), aby odolaly drápům.

Pokud chceme terárium osázet živými rostlinami, musíme vybírat z nejedovatých a z těch nejméně náročných, protože terárium postrádá denní světlo a ostatní podmínky také nejsou nijak ideální. Jako vhodné se jeví např., bromelie či potos.

Rostliny nezasazujte přímo do substrátu, ale raději do květináče, který stejné můžete překrýt.



Tím jsme dokončili úpravy našeho terária. Doufám, že jste v článcích této série našli alespoň něco, co vás inspirovalo nebo zaujalo a někdy moje zkušenosti využijete.

Fotky terárií z článku o stavbě

Terárium z OSB desek Terárium z OSB desek
Terárium z OSB desek
Kombinace skla a kovového rámu
Kombinace skla a kovového rámu
Terárium pro leguána zeleného
Terárium pro leguána zeleného
dno i stěny obložené dlažbou
Terárium, které má dno i stěny obložené dlažbou