Scindapsus aureus - potos

Popis: Popínavá rostlina se vzdušnými kořeny, listy široce srdčité, lesklé, kožovité, žlutě skvrnité, některé odrůdy mají listy žluté se zelenými skvrnami nebo bílé se zelenými skvrnami. Pěstuje se jako popínavá rostlina pnoucí se po kmínku nebo nějaké konstrukci nebo jako rostlina převislá. Při dobré péči může dorůst do délky i několika metrů.

Pěstování:

• Teplota:

  V létě okolo 20° C, v zimě možno stejná teplota, nejméně však 10 až 13° C. Rostlinu nutno chránit před průvanem

• Umístění:

  Dobře osvětlené místo, chránit však před přímým sluncem. Ve stínu mizí pestrost listů.

• Zálivka:

  V zimě zalévat méně, jinak střední zálivka, mezi jednotlivými zálivkami však nechat substrát mírně vyschnout. Prospěje rosení listů.

• Přesazování:

  Obvykle jednou za 2 až 3 roky na jaře do hlinitého substrátu, který by neměl obsahovat mnoho dusíku, jinak se ztrácí žluté zbarvení listů. Vhodnou směsí může být např. směs listovky, pařeništní země a písku (smíchané v poměru 2:2:1) s přídavkem dřevěného uhlí, nebo rašelinný substrát, pH by mělo být 5,5 až 6,5.

• Množení:

  Na jaře nebo v létě vrcholovými řízky se 2 až 3 listy nebo řízky bez vrcholu s 1 až 2 očky. Zakořeňuje při teplotě 20 až 22° C za 4 až 6 týdnů. Zakoření ve směsi rašeliny a písku, ale i ve sklenici vody.

Problémy při pěstování:

• Listy žloutnou a opadávají, stonek hnije:

  Extrémní nadbytek vody, substrát je zřejmě trvale zamokřen.

• Listy hnědnou, jsou zaschlé:

  Příliš suchý vzduch, zkuste rosit.

• Hnědé skvrnu na listech:

  Nedostatek vody, substrát by neměl nikdy zcela vyschnout.

• Pokroucené listy, hnijící stonek:

  Zřejmě způsobené poklesem teplot pod 10°C.
  

---

 

Chlorophytum comosum - zelenec chocholatý

 

Popis: Chlorophytum zahrnuje přibližně 100 druhů, které rostou převážně v tropických oblastech.. Vytrvalá bylina. Listy přízemní, podlouhle kopinaté, špičaté, dlouhé až 0 cm, zelené nebo bíle či žlutě pruhované (podle odrůdy). Převislé výběžky vytváří adventivní rostliny. Květy v průměru do 2,5 cm, bílé.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pěstování:

• Teplota:

  V létě 20 až 25°C, v zimě nejlépe 10 až 15° C, teplota by ale neměla klesnout pod 7° C.

• Umístění:

  Snese slunné i stinné stanoviště, kultivary s pruhovanými listy se ale nejlépe vybarví na slunci. V létě je možné i umístění na venkovní stanoviště.

• Zálivka:

  V době vegetace hojná, vyhnout se však přemokření substrátu, v zimě ji mírně omezit. Pokud možno, používat k zálivce měkkou (dešťovou) vodu. V létě prospěje vzdušná vlhkost okolo 70%, při vyšších hodnotách se však mohou objevit zahnědlé špičky listů. V zimě (při snížení teploty) je vhodné snížit i vzdušnou vlhkost.

• Přesazování:

  Nejlépe na jaře (ale v podstatě možno kdykoliv) do směsi pařeništní zeminy, rašeliny, drnovky a písku smíchané v poměru 2:1:1:1, pH by mělo být v rozmezí 6 až 7,5. Starší rostliny obvykle postačí přesadit jedenkrát za dva roky, mladší třeba přesazovat i dvakrát ročně.

• Rozmnožování:

  Mladými rostlinami na konci šlahounů, které velmi snadno zakoření téměř kdykoliv (buď po oddělní od mateřské rostliny ve sklence vody nebo je možné je nejdříve zasadit a eprve po zakoření odříznout od mateřské rostliny) nebo dělením starších rostlin.

Problémy při pěstování:

• Zahnědlé konce listů:

  Objevují se při pěstování v příliš suchém nebo příliš vlhkém vzduchu nebo při nadměrné zálivce nebo při podvýživě (pak je třeba přesadit nebo přihnojit).

• Pokud v zimě listy blednou, žloutnou, poklesávají či opadávají:

  Příčinou bývá vysoká teplota nebo nedostatek světla.

• Jestliže se během zimního období objeví hnědé proužku na listech:

  Obvykle je příčinou mnoho vody při pěstování v chladném prostoru (takže třeba zalévat méně).

• Listy jsou v době vegetace hnědě puntíkované, žloutnou či opadávají:

  příliš suchý substrát.

---

Musa acuminata - banánovník

Popis: Banánovníky mají velké oválné kožovité listy, které vyrůstají z mohutného kmene. Dosahují výšky až 2 metry a jejich listy mohou být až metr dlouhé a 30 cm široké. Dospělí jedinci (obvykle čtyřleté rostliny) kvetou v červnu až červenci a asi za čtyři měsíce vytvářejí plody. Po vývinu plodů mateřská rostlina odumírá.

Pěstování:

• Teplota:

  Péče o banánovník není náročná. Na jaře a v létě vyžaduje běžnou pokojovou teplotu, 21 až 24° C, v zimě by teplota v místnosti neměla klesnout pod 16° C.

• Umístění:

  Banánovník by měl stát na světle, neměl by být permanentně vystaven přímému slunci. Těmto podmínkám vyhovují nejlépe místnosti orientované na jih, případně jihovýchod.

• Zálivka:

  Zálivku dopřáváme banánovníku přiměřeně, nedostatek vody způsobuje, že listy blednou a začínají usychat, na druhé straně nadměrné množství vody způsobuje zahnívání kořenů a kmene.Rostlina také vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost, tu zvyšujeme pravidelným rosením. Pokud jsme rostlinu přelili, což je nejčastější chyba při pěstování banánovníku, musíme nechat kořenový bal důkladně vyschnout, případně rostlinu ihned přesadíme a omezíme jí zálivku. Banánovník rosíme pouze na list do té doby, než začne znovu růst. V zimě přizpůsobíme zálivku podle teploty v bytě, pokud je nižší, zaléváme méně.

• Rozmnožování:

  Banánovník kolem sebe hojně tvoří nové přírůstky, pomocí kterých ho můžeme snadno množit. Množení provádíme nejlépe na jaře a v létě, když rostlina rychleji roste. Odnože by měly mít alespoň pět listů a vlastní kořínky. Nové rostlinky opatrně oddělíme od kmene, zasadíme do substrátu obsahujícího rašelinu a necháme při teplotě 24° C ujmout. Vydatněji zaléváme, dokud se neobjeví nové listy. Mladé exempláře banánovníku přesazujeme každý rok do úrodné zeminy složené z jedné třetiny kompostu, jedné třetiny rašeliny a jedné třetiny písku.

• Přesazování:

  Pokud už rostlina dosáhla námi požadované výšky, vyměňujeme každoročně pouze vrchní vrstvu substrátu a přitom dbáme, abychom nepoškodili kořeny.

Rady při pěstování:

• Ze škůdců se na banánovníku nejčastěji setkáme se sviluškou.

• V létě hnojíme jednou za čtrnáct dnů hnojivem s vyšším obsahem dusíku a draslíku (vhodný je například Floran). V zimě hnojení opět omezíme. Stále však udržujeme vysokou vzdušnou vlhkost.

Zoznam rastlín, ktoré nie sú toxické a môžu byť použité pri chameleónoch:

A

Abélia veľkokvetá - Abelia grandiflora

Adiant obyčajný - Adiantum pedatum

Lobulária prímorská - Lobularia maritima ináč aj Alyssum maritimum Ruman

Kôpor voňavý - Anethum graveolens

Rmen - Anthemis

Afelandra kostrbatá - Aphelandra squarrosa

Araukária - Araucaria heterophylla

Medvedica lekárska - Arctostaphylos uva-ursi

Medveďuška - Arctotis

Asparágus perovitý - Asparagus plumosus

Aspidistra vyššia - Aspidistra elatior

Slezinník hniezdovitý, „vtáčie hniezdo“ - Asplenium nidus

Všetky druhy rodu - Aster

 

B

Begónia - Begonia Corallina de Lucerna

Breza - Betula - Strom

Bugénvilea holá - Bougainvillea glabra

C